Proč a jak se připravovat na porod?

Už jsem to načala v postu o těhotenství, mám ale pocit, že je to téma, které si zaslouží rozebrat více. Tak zaprvé, proč se vůbec na porod připravovat?

Mám za to, že kdo je připraven, není překvapen. Jsou ženy, kterým vyhovuje se bezvýhradně odevzdat do péče lékařů a plně jim důvěřovat, nemají tudíž potřebu se na cokoli připravovat. Já to nikomu neberu, naprosto respektuju volbu každé ženy. Vidím v tomhle přístupu jen jeden háček. Ani doktoři nejsou neomylní. Jsou to taky jenom lidi, kteří mají své limity, zajeté postupy a někteří z nich nejsou úplně nakloněni celoživotnímu studiu, sebevzdělávání a pročítání nejnovějších studií. Nemluvě o tom, že změnit názor není věc úplně jednoduchá asi pro nikoho. Proto se může stát, že už když řešíte v těhotenství nějakou složitější situaci, máte se o něčem informovaně rozhodnout, a zajdete ke dvěma nezávislým odborníkům, každý lékař bude mít úplně jiný názor. Proto podle mě nikdy není ideální se bezvýhradně odevzdat do rukou a názoru jednoho odborníka. Dát čas hledání zahraničních studií a pročítání standardů WHO je podle mě další z dobrých cest, jak se informovat o tom, jaké jsou vaše reálné možnosti.

Po dvou porodech musím konstatovat, že rozhodovat o čemkoli na místě, ve chvíli, kdy má člověk kontrakce, a o dané situaci slyší poprvé v životě, není úplně ideální . A jeho rozhodnutí nikdy nebude informované.

Jak se tedy na porod připravit? Obzvlášť na ten první?

1. První a zásadní otázka – kde rodit? Nejbližší porodnice nemusí být to nejlepší. Hledejte informace, ptejte se lékařů i žen, co tam rodily, běžte se tam podívat, informujte se o běžných postupech a konfrontujte je dopředu s tím, co vy chcete. Jen tak budete mít alespoň nějakou představu o tom, co vás čeká.

2. Napiště si porodní plán. A nejen to, napište si ho tak, abyste rozuměli tomu, co tam máte a věděli hlavně, PROČ to tam máte. Takové to “nástřih nechci, protože to říkala kamarádka”, případně “stáhnu si tady ten porodní plán z internetu” není úplně ideální. I proto je podle mě dobré jít sepsaný porodní plán dopředu zkonzultovat do porodnice.

3. Absolvujte předporodní kurz. Možností je hodně. Za mě má cenu absolvovat jak kurz v porodnici, kde chcete rodit, pro lepší představu toho, jak to tam chodí, tak ještě nějaký kurz mimo porodnici (ale pokud má porodnice dny otevřených dveří a možnosti konzultací porodních plánů, není kurz pořádaný porodnicí zas tak zásadní). Další kurzy nabízí například Unie porodních asistentek, samostatnou kapitolou jsou pak kurzy typu Hypnoporod. Opět zopakuju, že je podle mě zásadní všechny informace, které člověk na předporodním kurzu dostane, kriticky promýšlet.

4. Asi se opakuju, ale informujte se. Čtěte knihy, odborné články, ptejte se lékařů. Naopak vynechejte internetové diskuze, kde je každý odborník, bulvární články, které mají hlavně šokovat, a buďte i opatrné na to, jaké historky o porodech vám vypráví vaše kamarádky a rodina. Pokud se někdo vyžívá v tom, že vypráví hrůzné zážitky všemožných žen z okolí, raději s nim téma porodu vůbec neotvírejte.

5. Připravte se na nejlepší i na nejhorší variantu. Mějte klidně vysoké nároky. Když bude vše probíhat fyziologicky, proč byste nemohly? Chtějte pro sebe a dítě tu nejlepší variantu a nespokojte se s pouhým “u nás se to takhle ne/dělá”. Informujte se o možnosti ambulantního porodu. A naopak promyslete i ty složitější situace. Ptejte se, jak probíhá akutní císař ve vaší porodnici, jaké jsou zvyklosti po něm, když je dítě i matka v pořádku, jaké jsou možnosti.

6. Zvažte, jestli chcete k porodu dulu nebo vlastní porodní asistentku. Podle mě jsou to nejlíp investované peníze. Mít po boku člověka, který má s porody dlouholeté zkušenosti, zná se s vámi dlouhodoběji a sedne vám svou povahou, je opravdu k nezaplacení. Nemluvě o kontinuální péči (i poporodní), kterou tím získáte.

7. Pokud chcete partnera u porodu, řešte to i s ním. Měl by vědět, proč to a ono chcete nebo ne. Ideálně by měl vědět, jaké jsou jeho úkoly u porodu a co ho vlastně čeká.

8. Pokud vás ohledně porodu svazují nějaké větší strachy, řeště to dostatečně dopředu. Může se stát, že s těhotenstvím a porodem na vás vyplavou některé nepříjemné věci, do té doby pevně uzamčené ve vaší hlavě. Nejsou to maličkosti a psychické zdraví není dobré podceňovat! Může ovlivnit i váš porod.

9. Začněte to všechno řešit dřív než v posledním měsíci těhotenství. Může se stát, že plánovanou konzultaci nebo kurz nestihnete . Devět měsíců je dost dlouhá doba na přípravu.

10. Myslete pozitivně a buďte pozitivní! I když hodíte na papír tu nejhorší variantu, i když v porodnici třeba narazíte na vola, nepřipusťte si to k tělu.

11. Buďte smířené s tím, že dost možná to nakonec dopadne všechno jinak, než jste si plánovaly. Nemějte v hlavě dogmata. Můžete být skvělou mámou, i když jste plánovaly přirozený porod bez léků a nakonec chtěly epidurál, jste matkami, i když jste porodily císařem!

Přikládám jednu vzpomínkovou fotku. Kecal na ní zkoumá brášku jen pár dnů po porodu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *