Jak jsem byla nemocná

Nemocná máma, to vždycky stojí za to.

Měsíc tak nějak na střídačku bojuju s nachlazením. Už už to týden vypadalo dobře, aby mi včera zase znovu začala rýma. První jsem si optimisticky myslela, že je to alergie, ale ne. Jsem zase nemocná.

A víte jak to je, když je nemocná máma, že?

“Tak recept máte, potřebujete ještě napsat neschopenku?” “Pane doktore, já jsem na mateřské.” “Aha, no, tak hlavně zkuste aspoň trochu odpočívat.”

Na tohle si pokaždé vzpomenu. Pan doktor ví, jak to mámy mají. Že jsou nemocné se nepozná podle toho, že by ležely, ale spíš podle stavu věcí a lidí kolem nich. Po pár dnech takové nemoci to doma vypadá příšerně, kupí se nádobí, prádlo, bordel všude, děti řádí a ničí vše kolem nich, protože se doma už nudí. Na nic, co není akutní, není síla. A děti bohužel neberou ohled na to, že je mámě blbě.

Tak dneska přežívám a věřím, že zítra třeba bude líp, nebo aspoň nebude hůř. A protože Kecal a Tygr už začali vymýšlet zábavu, která obsahovala skákání ze stolu do plastové přepravky, vyhecovala jsem se a šli jsme společně stříhat. Lepší než řešit zlomenou nohu nebo otřes mozku.

Mimochodem stříhali jsme Kumon sešity od Svojtky. A bylo to překvapivě dobré.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *