Druhý týden šestinedělí – ko, ko, koliky!

Je tu pondělí a s ním pravidelné info od nás.

V půlce týdne u nás zavládla taková pohoda, že jsem měla pocit, že ani nebude o čem psát. Tak omyl, dámy a pánové. Už se zase nenudíme…

BOLESTI BŘÍŠKA
Pár dnů zpátky Brambůrce začaly večerní bolesti bříška. První jsem si myslela, že je to reakce na trochu zelí, co jsem si dala k obědu, ale poslední dva dny prořvala večery nebo noci, i když jsem dávala hodně pozor na to, co během dne jím. Bohužel tedy asi slibované “holčičky na koliky tolik netrpí” u nás platit nebude. A čekají nás zábavné první tři měsíce i se třetím miminkem.

Začala jsem tedy s věcmi, které umí bolesti alespoň zmírnit. Nasadili jsme probiotika BioGaia, bříško masíruju Brambůrce mastí Pupík, piju fenyklový čaj. Kromě toho ode dneška taky dáváme malé možnost se vyčůrat a vykakat do umyvadla při každém rozbalení pleny (neříkám tomu bezplenkovka, protože na sledování signálů od malé jsem děsně líná, ale i tak nám tahle minimalistická verze – dát dítěti možnost se vyprdět při každém přebalení v klubíčku – pomáhala u kluků a snad pomůže i tentokrát). Nosíme v klubíčku, nosíme v šátku, dáváme na bříško. Snažím se dávat hodně pozor na správnou polohu při kojení, aby malá nepolykala zbytečně vzduch.

Kromě toho jsem se rozhodla zkusit sobě nasadit bezmléčnou dietu. Kecal i Tygr měli jako miminka intoleranci/alergii na kravské mlíko. Přišli jsme na to až po období tříměsíčních bolestí bříška, kvůli ekzému, ale dočetla jsem se, že i tohle může být příčina právě těchto bolestí. Chci to tentokrát tedy zkusit s bezmléčnou dietou už teď. Uvidíme, jestli to pomůže. Sbohem sýry a jogurty!😢

PRVNÍ VÝLETY A MOJE FYZIČKA
Jak jsem plánovala, tenhle týden jsme konečně někam vyrazili. Udělali jsme si výlet ve čtvrtek, kdy dostal Kecal nové kolo (kdyby mohl, poví vám to sám, první dny na ulici oslovovat cizí lidi a všem vyprávěl, že má nové ŠLAPACÍ kolo). Ušli jsme dohromady asi tři kilometry, velmi pomalým tempem, protože se u toho učil Kecal jezdit. Nejlepší část byla ale zastávka v pivovaru Clock, seděli jsme na zahrádce, vychutnávali si pivo a domácí paštiku s brusinkama, a bylo nám krásně. Brambůrka spala v kočárku a pak se placatila na stole, Kecal a Tygr lítali kolem. Celou dobu jsem se cítila moc dobře a nic mě nebolelo.

Sobotní výlet, který byl mnohem kratší, byl pro mě bohužel víc bolavý. Z nějakého důvodu jsem začala hodně cítit pánevní dno a opravdu mi nebylo dobře (podobnou bolest jsem zažila po porodu s Tygrem, když jsem se rozhodla šest týdnů po porodu vyběhnout na moji běžeckou trasu, tentokrát budu určitě s během čekat dýl). Raději jsme tedy pěší výlet ukončili a skončili zase v pivovaru🤭

Jsem ráda, že kromě výletů, začínám i víc fungovat venku na zahradě a doma, že jsme se tento týden odhodlali jet do kostela (poprvé se třemi dětmi!) a že se mi podařilo zrealizovat i cvičení jógy.

Jinak mi ale poslední noci, kdy Brambůrka plakala a nespala, dávají zabrat. Dospávám se sice odpoledne ale večer jsem stejně úplně mrtvá už kolem deváté hodiny.

BRÁŠKOVÉ
Stále bojujeme se žárlivotí. Tygr má pořád stejné projevy, přidal se k němu ještě ale i Kecal. Naštěstí se Kecalovo volání po pozornosti sešlo s tím, že dostal nové kolo, na kterém se učí jezdit (a má tak pozornost rodičů dost pro sebe). Celkem to pomohlo, ale stejně z jeho školkového fekálního humoru a neustálého opakování nesmyslných slov tečou nervy moje i Pracovitého. Tygr se k němu samozřejmě rád přidává (protože sice ještě pořádně nemluví, , ale co by neopakoval nesmysly, že). Takže typicky naše obědy a večeře jsou o nervy, protože se kluci předhání v tom, kdo víc získá naši pozornost tím, jak zlobí.

Oba kluci se pořád k Brambůrce mají, chtějí ji často hladit, baví je na ni koukat, když spí. Nejhorší jsou ale situace, kdy se snažíme kluky přimět k míň hlasitému hraní, protože miminko spí. Nedaří se to a kluky to ještě víc vyprudí.

KONFLIKTY S PRACOVITÝM
Uplynulý týden byl druhý, kdy s námi Pracovitý byl hodně intenzivně. Ode dneška už zase pracuje a doma mi pomáhá moje máma, která přijela na týden. To, že jsme spolu všichni byli takhle dlouho a tak intenzivně se samozřejmě projevilo. Někdy uprostřed týdne jsme se začali s Pracovitým hádat. Témata byly klasický. Kdo toho dělá pro rodinu víc a kdo by měl přidat. Samozřejmě jsme měli odlišný názor 😄. Saze bouchly někdy ve čtvrtek, řvali jsme na sebe, ale k něčemu to bylo. Vzduch se pročistil a od té doby se zase oba snažíme, aby byli všichni spokojení.

KOJENÍ
Jak jsem doufala, kojení už je bezproblémové. Maličká pije jak o život a přibírá nádherně. Tipuju, že momentálně atakuje čtyřkilovou metu. Co mě ale překvapilo je její potřeba se u prsa sem tam uklidňovat tím, že bradavku jen žmoulá a mlíko vypouští koutkama ven. Tygr ani Kecal tohle nikdy nedělali. Ti nenechali přijít na zmar ani kapku mlíka 😄. Brambůrka minimálně jednou denně takové kojení potřebuje. Je to dost nepraktické v tom, že já pak končím s úplně mokrým oblečením. Celkem jsem váhala, jestli je to ok, po konzultaci s laktační poradkyní už ale vím, že je to normální🤷‍♀️.

Fotka z neděle, kdy jsme si vyrazili do kostela. Probíhalo to podle očekávání. První čtení jsem prošvihla, protože jsem přebalovala, během evangelia a kázání jsem kojila v sakristii, kde sice jsou repráčky, ale i další děti, takže jsem z toho neměla vůbec nic. Bylo to ale i tak fajn. Furt jsem to měla lepší než Pracovitej, kterej se snažil zkrotit oba kluky😄

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *