Pátý týden šestinedělí – koliky, atopický ekzém a zlobení kluků

Dnes to bude krátké. Minulý týden byl opravdu hodně náročný a bohužel v pondělí pokračujeme ve stejném duchu. Takže nemám moc čas a energii na psaní dlouhých, promyšlených a strukturovaných příspěvků. Dneska to tedy bude spíš takový zoufalý výkřik do tmy. Snad bude brzy líp🙏

Co se u nás děje?

Brambůrka má fakt zlé bolesti bříška. Pláče skoro pořád, poslední tři dny byly proto opravdu náročné. Naštěstí alespoň pozdě večer bolesti ustávají a do rána spíme celkem dobře. Do toho jí ale na tvářích začal ekzém.

Přestala jsem proto pár dní zpátky jíst kromě mléka taky vajíčka (a cokoli s nima), sóju a kuřecí a hovězí maso. To jsou nečastější alergeny a zároveň věci, na které reagovali oba kluci. Dnes se konečně ekzém začal zlepšovat a tváře vypadají vcelku vyčištěné.

Bolesti břicha ale pořád pokračují a tak máme doma hodně náročné, uplakané a nespokojené miminko. Díky Bohu za šátek. Bez něj bych asi nepřežila.

O víkendu jsme byli bez Tygra a Kecala, i tak jsme ale měli co dělat, protože jsme byli na svatbě a měli s sebou samozřejmě Brambůrku. Neprobíhalo to zrovna dobře, já byla dost nevyspaná, hladová (bohužel rozšířením diety se stalo to, že jsem skoro nic z rautu nemohla, naprosto mě zachránila večerní vepřová kýta) a to pak můj mozek nefunguje. Takže proběhla velká hádka s Pracovitým a já se zacyklila ve svém naštvání a únavě a nebyla jsem schopná to řešit (ani usnout🤦‍♀️).

Tygr s Kecalem měli minulý týden taky horší. Tygr je teď hodně negativní a vzdorovitý, vzteká se pořád a kvůli všemu. Je to strašně vyčerpávající, ten neustálý nával negativních emocí. Kecal zase vymýšlí rafinované způsoby, jak nás provokovat a stahovat naši pozornost na něj. Přidejte do toho to, že se blíží konec prázdnin, takže už jsou skoro dva měsíce spolu nonstop. Často proto probíhají hádky, Kecal provokuje a Tygrovi se vysmívá, ten je zas extrémně citlivý na to, když Kecal dělá něco jinak než chce on. V některých chvílích mám chuť se zavřít do ložnice a pustit si hudbu hodně nahlas.

Uvědomuju si, že od obou je to reakce na novou situaci, kdy se hodně věnuju miminku. Snažím se to proto nebrat tak, že jsou nějak špatní, nevychovaní, zkažení a kdoví co ještě. Ale jako fakt. Ta situace je teď prostě taková, musíme se s tím všichni srovnat a reagujeme každej nějak. Snažili jsme se proto minulý týden vyšetřit nějaký čas, kdy jsme se věnovali každému z kluků individuálně.

Po víkendu je to ale opět dost náročné. Dnešní dopoledne opravdu padám na hubu. Kluci včera dorazili až na večeři, takže šli celkem brzo po příjezdu spát a dnes oba hodně vyžadují maminku. A Brambůrka je do toho od rána v křeči a uplakaná.

Mám pocit, že dnes je na tom ale nejhůř moje psychika. Na svatbě bylo hodně dětí a i když vím, že srovnávat děti je prostě hrozně mimo, samozřejmě mi to nedalo. A je opravdu těžké vidět ta miminka bez ekzému (a to ho ještě nemá Brambůrka nějak hodně špatný), případně starší děti, které nemají takové projevy jako Tygr nebo Kecal a jsou usměvavé a v pohodě.

Foto z pátečního výletu. Chtěli jsme využít toho, že budeme moct na výlet bez kluků a ujít s Brambůrkou v šátku nějakou delší trasu (plán byl 11 km). Bohužel už po dvou kilometrech mi bylo jasné, že můj pocit, že už jsem úplně fit a v pohodě, byl falešný. Takže jsme si to nakonec museli hodně zkrátit. I tak to ale bylo celkem fajn.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *