Poslední týden šestinedělí – denní režim, začátek školky a cvičení

Se zpožděním, protože je toho poslední dobou hodně, sepisuju, co se u nás dělo poslední týden šestinedělí.

“Ufff, je to za mnou, můžu zase fungovat!”byla moje první myšlenka. Že je ta hranice šetinedělí ale spíš psychická a že ještě nějakou dobu to bude na hraně jsem si ale ověřila hned včera, když jsem se do toho vrhla po hlavě. Odpoledne jsem nešla spát, když už mi skončilo šestinedělí a místo toho poklízela nutné věci. Ulevilo se mi, že tady chvilku nebyl hrozitánskej bordel, ale na druhou stranu jsem v pět odpoledne byla fakt hodně unavená. Takže Mámo, zase se hoď do klidu!

DENNÍ REŽIM
Začala jsem Brambůrku dostávat do pravidelného rytmu. O tom jsem napsala samostatný článek. Samozřejmě je třeba říct, že u dětí je jen jedna jediná jistota a to je to, že jistoty nejsou. Takže sotva jsem článěk opublikovala a pochlubila se v něm, jak nám to krásně funguje, Brambůrka do toho hodila vidle a následující den byl celý totálně rozhozený. Ale už dobrý, zase jedeme ve stejných kolejích.

POSLEDNÍ TÝDEN PRÁZDNIN
Nekončilo jen moje šestinedělí, ale i prázdniny. Dost jsem se těšila, až kluci nastoupí do školky, ale chtěla jsem ještě rychle stihnout nějaké výlety. Nakonec toho ale bylo v týdnu tolik, že jsme podnikli výlet až v neděli, což bylo dost náročné. Den předtím jsme totiž zase byli na svatbě. Svatba byla parádní a moc jsme si ji všichni užili, ale přijeli jsme pozdě v noci a na Tygra to bylo moc zážitků. Zpracovával je ještě dva dny než se zklidnil a nedělní výlet ho naprosto dorazil.

CVIČENÍ A MOJE TĚLO
K mé velké radosti se mi dařilo cvičit. Zacvičila jsem si dvakrát jógu, dvakrát s Brambůrkou v šátku kardio a jednou jsem dokonce byla cvičit mimo domov. U nás ve městě se totiž konal dvouhodinový seminář o cvičení v těhotenství a po porodu. Tak jsem šla. I s Brambůrkou. Musím říct, že to vyšlo úžasně a Brambůrka předváděla, jak pohodové miminko někdy umí být. První hodinu semináře, kdy jsme teoreticky probírali, co se děje s našimi těly v těhotenství a po porodu, ležela a koukala na světla na strop, pak se kojila a nakonec usnula v šátku. Když se přešlo k praktické části, odložila jsem ji na cvičící podložku a ona až do konce spala.

Já jsem si cvičení užila, dokonce mě druhý den i bolely svaly, přestože to bylo hodně jemné cvičení. Co mi ale udělalo největší radost bylo vyšetření mého břicha fyzioterapeutkou, která kurz vedla. Ukázalo se, že nemám diastázu, což znamená, že se teoreticky můžu vrhnout i do náročnějších cvičení a nehrozí mi nepříjemné následky. Po tomto semináři jsem si ale dala předsevzetí nic neuspěchat a být na sebe hodná. Když jsem totiž poslouchala, co všechno ženské tělo vlastně v těhotenství a v šestinedělí dělá, jak velké změny to jsou, uvědomila jsem si, že moje tělo to absolvovalo během čtyř let třikrát. A je jasné, že zase bude nějakou dobu trvat, než se dostane do původního stavu.

Rozhodně totiž nejsem zatím v pořádku. I po skončení šestinedělí mi dělají problém delší procházky, na běh se ještě nebudu asi cítit dlouho. Bolí mě pořád sem tam třísla a oblast kolem stydké spony. Pokaždé když přebaluju malou někde provizorně, ne na vysokém přebalováku, mám problém se pak narovnat a trochu se bojím, aby mi v zádech neruplo a já se nepřestala hýbat (tohle se nestává jen starším lidem, já to zažila, když mi bylo asi patnáct, ta bolest byla hrozná a na rehabilitace jsem pak chodila dlouhou dobu). Od tohoto týdne proto vynechávám kardio s Brambůrkou v šátku a zaměřuju se zase více na protahování a jemné posilování.

Samozřejmě velká část semináře byla i o pánevním dnu. Já nevím, jestli jsem jediná na světě, ale všechny cvičení na pánevní dno jsou pro mě naprostou záhadou. Já prostě necítím svoje pánevní dno, neumím s ním pracovat a vždycky jen ležím a snažím se si něco představovat a něco cítit, ale většinou marně. Proto mě moc potěšilo, když instruktorka doporučila nošení Venušiných kuliček. To je podle mě super cvičení, protože prostě zavedete a fungujete, nemusíte si na to hledat čas, lehat si, snažit se cítit pánevní dno atd. Používala jsem je hodně už po druhém porodu, na začátku jsem je udržela sotva pět minut, po pár měsících jsem je mohla nosit půl dne a nebyl problém, takže zlepšení veliké. Za mě velké doporučení!

PŘÍPRAVA DO ŠKOLKY
Blížila se školka a kromě toho, že já v hlavě stříhala metr, kdy budu mít konečně nějaký čas jen s miminkem, jsem byla taky pěkně nervózní. Tygr totiž nezačal mluvit. I když jsem dost doufala, že se to o prázninách změní, nestalo se nic. Přitom když mu řekneme nějaké slovo, obvykle ho zopakuje, i když ho třeba zkomolí, není to tak, že by nezvládal ty slabiky vyslovit. Ale pak to slovo málokdy používá. O prázdninách začal aktivně používat slova pám (pán), bí (včela, vosa, moucha, pavouk, obecně prostě hmyz, kterého se děsně bojí), duha, oť (loď), ba (houba). Navíc se začal sem tam počůrávat, na spaní plínu stále má. Období vzdoru taky vrcholí a hysterické scény jsou teď našim denním chlebem. A do toho nás čekal nástup do školky. Celý týden jsem proto přemítala, jestli můžu ještě udělat něco pro to, aby byl víc připravený. Nakonec jsem to nechala být. Spát ve školce nespí, takže počůrání ve spaní nehrozí, přes den snad taky ne, protože jak vím už od Kecala, oni ty děti na záchod celkem honí, takže ani Kecal se tam nikdy nepočůral. Taky už vím, že děti se ve školce chovají jinak než doma, jsou samostatnější, míň se vztekají, obvykle jsou v pohodě i věci, co jsou doma obrovský problém. A musím zaklepat, zatím je vše ok. Tygra školka baví, těší se tam, ani paní učitelky si na nic nestěžovaly. Samozřejmě uvidíme za dva, tři týdny, jestli přijde krize a jak to bude pokračovat.

Kecal se do školky už strašně těšil, poslední týden prázdnin si často prohlížel třídní fotku ze školky a říkal, na které děti se těší nejvíc a které už tam nebudou, protože jdou do školy. A taky poučoval Tygra, co a jak ve školce.

SVATBA
Byli jsme zase na svatbě. A přestože jsem zvažovala do poslední chvíle, jestli jet, jestli to není se třema dětma moc odvážný plán, proběhlo to všechno skvěle a moc jsme si to užili. Dokonce jsme se s Pracovitým chytli za celý den jen jednou a jen trošku! Dost pomohlo to, že kluci si hodně hráli s ostatními dětmi, že tam byla zábava pro děti, že bylo nádherné počasí a v neposlední řadě i to, že jsem v pátek v noci po tom, co Brambůrka už dva dny prořvala bolestí břicha, usoudila, že bezmléčná a bezvaječná dieta nefunguje a rozhodla se jí na pár dní vysadit, abych viděla, jaký to bude mít efekt. Na svatbě jsem tím pádem mohla hodovat a užívat si všechny dobroty, což mě samozřejmě hodilo do velké pohody (bohužel Brambůrka začala po dvou dnech bez diety reagovat, začala opravdu hodně zvracet, což do té doby nedělala vůbec, její stolice změnila barvu a zahlenila se, takže jsem po třech dnech zpět na bezmléčné dietě, i když na bolesti bříška to asi nepomůže, ekzém se jí zatím naštěstí neobjevil).

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *