Podzimní rýmičky

Ten podzim! Venku taková nádhera, po krásném babím létě přišel podzim s námrazou po ránu, čerstvým a po zimě vonícím vzduchu. Ohromně si to vychutnávám. Co si ale nevychutnávám je to, že jsme už zase nemocní.

Prosím vás, tohle je zas jednou jen pitomý stěžování, tak to kdyžtak nečtěte. Já to ale musím vypustit, jinak se z toho zblázním.

Tentokrát jsme si nemoc předávali linkou kluci – Pracovitej – já – Brambůrka, přestože jsme se moc snažili, aby se nemoc nešířila. Tyhlety podzimně zimní rýmy mě opravdu ničí. Už je to potřetí, co jsme s Brambůrkou nemocné (potřetí od jejího narození, za tři měsíce, chápete?). Vždycky si vzpomenu na to, jak všichni tvrdí, jak je mateřské mlíko ohromně zázračné a jakou skvělou imunitu mají kojené děti. No tak u nás to ani u jednoho dítěte takhle nikdy nebylo. Rýmu si předáváme všichni a je úplně jedno, kdo je kojený a kdo už dávno ne.

Dnešní noc byla opravdu pekelná a já zas přemýšlela nad tím, jaký luxus je moct si lehnout a spát, když je člověk nemocnej. S malýma dětma se to všechno změní. Obzvlášť s miminkem. Nejhorší je, když to chytne ještě to dítě. A tak v noci miminko zvedáte, odsáváte nos, opakovaně uspáváte, hladíte a uklidňujete, houpete na balóně, kojíte furt dokola, protože se kvůli ucpanému nosu miminko nenakojí pořádně, a k tomu třeba máte horečku. No, dneska mě zachránil Pracovitej. Vzal si Brambůrku, poslal mě spát do jiného pokoje a nosil mi ji jen na kojení.

A tak se můj svět zase smrsknul na jedno jediný přání – abych si mohla lehnout a vyspat se, aby ta pitomá nemoc odešla. Místo toho mě asi čeká spíš nošení Brambůrky v šátku, ať se aspoň ona během dne vyspí a zlepší se její stav.

Do pytle, to jsem chtěla dneska napsat ohromně pozitivní status o tom, jak mi včera přijela kamarádka uklidnit kuchyň! A místo toho tady nadávám a stěžuju si. No nic. Kamarádce hrdince ještě jednou děkuju.

Fotka archivní ze křtin Brambůrky, jak vypadáme teď nechcete vidět 🙈

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *