Bez čeho se neobejdu, když mám miminko?

Často se mě lidi ptají, co bych jako zkušená (haha!) matka doporučila budoucím nebo čerstvým rodičům. Oni si totiž asi myslí, že existují nějaké univerzální rady! Já si to úplně nemyslím, protože mám tři děti, každé úplně jiné a nemám iluzi, že nejsou na světe víc než tři typy dětí. I tak ale obvykle něco vymáčknu, protože jsou nějaké drobnosti, které doporučuju ráda a které jsou skoro univerzální.

Tak třeba se v těhotenství maximálně informovat z dobrých zdrojů a zaplatit si kvalitní předporodní kurz, ideálně i porodní asistentku (obecně naučit se kriticky myslet je dost užitečný nejen v těhotenství). Informace z dobrých zdrojů se vyplatí i u tématu kojení.

Načíst si nějaké kvalitní knihy o výchově (které jsou kvalitní? no, to je na vás a na tom, jakej přístup k výchově máte, moc jsem neporadila, co? já doporučuju třeba Respektovat a být respektován) a vývoji dítěte (abyste třeba tušili, proč se to vaše batole vlastně vzteká a že to je důležité období, které potřebuje prožít) a pak být připravený na to, že všechno bude jinak a stejně si budete muset hledat vlastní cestu.

Zkusit látkové pleny! Já to říkám furt, jsem ráda, že je máme a používáme už na třetí dítě. I když už ne tak intenzivně jako s prvním (když někam jedeme na dýl než den, nelátkujeme). Kdybyste tuhle možnost zvažovali, klidně napište, umím s lecčím i poradit.

Nepřehánět to s výbavou. Mimino potřebuje hlavně mámu, prso, pleny, pár oblečků a něco na přesuny (kočárek, šátek, nosítko). Ostatní je bonus, který může život ulehčit, ale ne nutnost. Taky se to dá dokoupit, když už je dítě na světe a zjistíte, že bez toho nemůžete žít.

No a když jsme u té výbavy, všema deseti doporučuju šátek! Jako ten na dítě, ne kolem krku 🙂. Už jsem o šátkování někdy psala, ale přijde mi dobrý to ještě trošku rozvést. Proč považuju šátek za skvělej vynález a proč ho ráda doporučuju?

Nedovedu si totiž život s miminkem bez něj vůbec představit! Šátek mě zachraňuje třeba teď, když má Brambůrka rýmu a potřebuje přes den spát ve vertikální poloze, zachraňuje mě, když má dítě horečky, lezou mu zuby, je po očkování nebo prožívá jiné těžké časy.

Umožňuje mi chodit i s malým dítětem tam, kam bych se s kočárkem nedostala. Do lesa, na hory, po rozbahněných polňačkách, kam si žádají starší sourozenci nebo moje srdce

Mohla jsem díky němu chodit cvičit, i když měla Brambůrka období, že by sama na zemi vedle mě hodinu nevydržela (o hlídání ani nemluvím!). Navíc je tanec s miminkem v šátku celkem sranda.

Díky němu mě míň bolí záda, protože když jsou těžký časy, stejně bych B nosila a nenechala ji plakat. Jenže v náručí, v levé ruce, abych pravou mohla něco dělat, byla u toho pravděpodobně shrbená a bylo by to náročnější.

Navíc trh s šátkama je už tak přesycený, že kvalitní šátek seženete po facebookových skupinách za mnohem lepší ceny než před pár lety. Mimochodem, kdybyste kupovali použitej šátek, kupujte spíš na skupinkách na to zaměřených než na jiných internetových bazarech. Máte větší šanci, že se dostanete k šátku, o který bylo dobře pečováno a který bude plně funkční, jen krásně zanošený oproti novému a levnější, takže na tom opravdu vyděláte.

S šátkem to zároveň nepřeháním, pokud je B spokojená jinak, šetřím svá záda. A snažím se vyvažovat čas, kdy je v šátku a kdy má možnost se pořádně protáhnout, koulet a pohybovat se na zemi. Víc jsem nosila hlavně na začátku, když jsme měli doporučené široké balení kvůli kyčlím (na kyčle je obecně ergonomické nosítko nebo šátek výborné, víte to?) A myslím, že i díky nošení jsme nikdy nemuseli přežívat s různýma pomůckama na vývoj kyčlí, přestože genetické predispozice k nějakým problémům mají naše děti z obou stran.

Mám i nosítko, vlastně dvě. Nosítko je samozřejmě taky super (ne visítko!), ale já ještě nenašla nosítko, které by bylo tak pohodlné jako šátek (mám MoniLu a Lenka nosítko, měla jsem Manducu, zkoušela Tulu a Kibi). Nosítko používám ráda, když třeba jedu do města a potřebuju rychle Brambůrku dát z autosedačky do něčeho jiného a obejít pár obchodů. Nacvaknu a jdu. Pokud ale vím, že ji tam budu mít dýl nebo že v něm bude spát, volím vždycky raději šátek. Je pro mě prostě pohodlnější, víc se přizpůsobí tělu a s kvalitním šátkem i osmikilové mimino skoro necítím (jo, už má osm kilo!). A že se šátek musí umět vázat? No jo, ale já se to naučila kdysi s Kecalem a teď už je to pro mě rychlovka. Umím dva úvazy dopředu, dva dozadu, a úplně mi to stačí. Podle mě tomu stačí dát pár pokusů podle youtube, nechat si to posoudit někým zkušeným, nebo zajít na jeden kurz nebo setkání nosících maminek (obvykle za drobnej peníz nebo zdarma v mateřských centrech) a pak už jen praxe dělá mistra.

Tak to jsem vám chtěla dneska říct. A já jdu dát B zase do šátku. Protože ve čtyři ráno jí začala rýma a dneska to jinak než na šátek nevidím.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *