O hledání té nejlepší antikoncepce

Když jsem napsala příspěvek o tom, jak se mám poslední dobou mizerně, objevil se pod mým příspěvkem vtipálek, který tvrdil, že za to může zanedbaný sex. Já jsem oponovala, že ten za to určitě nemůže, protože kdybych sex zanedbávala aspoň trošku, neměla bych tři děti během čtyř let. A celkem mě to inspirovalo k tomu, abych napsala článek, na téma, které mě poslední dobou pálí fakt hodně. Na téma antikoncepce.

Přijde mi zábavné, jak se důležitost antikoncepce v životě mění. První je to zásadní, protože “proboha nebudu těhotná v sedmnácti, ale sex už chci!”, pak to časem přejde do fáze “hm, tak kdyby náhodou se něco stalo, tak to zas takovej průšvih už není, mám stálého partnera a je mi s ním fajn”, pak přijde fáze “sakra, další dítě tak za deset let, dejte mi cokoli, co bude fungovat!”, načež pak možná nastane někdy zas fáze “tak jako chráníme se, ale kdyby přišlo další miminko, tak to je v pohodě” (tohle se u nás nikdy nestalo!) až do konečného “máme hotovo, další dítě už ani náhodou, a co teď s tím?”

Jak už jsem na blogu určitě někdy zmínila, měla jsem odmalička jasno v tom, že chci dvě dcery. Po tom, co se narodil Kecal a bylo to s nim tak těžké, jak to bylo, jsem zhodnotila, že sedmiletý věkový rozdíl, který jsme měli s bráchou, je sice moc, ale čtyři roky vidím jako minimum. Jinak by mi z toho hráblo. No, jak už víte, úplně mi to nevyšlo. Jaké všechny druhy antikoncepce jsme vyzkoušeli? Co nám selhalo a poslalo do života nějaký nečekaný (ale velmi milovaný) děti? A co nakonec snad funguje?

Od svých patnácti let jsem začala brát hormonální antikoncepci a když jsem později začala se svým sexuálním životem, byly prášky v podstatě jediná ochrana, kterou jsem používala. Zpětně nechápu, jak jsem mohla tak riskovat a teď nemluvím o těhotenství, na ty hormony fungují celkem spolehlivě, ale o různých pohlavních chorobách. Protože sice jsem obvykle měla spíš dlouhodobější partnery, ale nakonec jsem jich vystřídala před manželstvím docela dost a jak jejich tak moje věrnost nebyla úplně stoprocentní. Někdy na vysoké škole jsem ale došla k tomu, že hormony chci vysadit. Začalo se mluvit o tom, že mají taky nějaké vedlejší účinky, já byla tou dobou bez stálého partnera, tak jsem si řekla, že když už bych jednou za čas měla s někým náhodný sex, bude stejně lepší použít kondom.

Po vysazení hormonální antikoncepce jsem na sobě pocítila změny. Nevím, nakolik jsem si to namlouvala a nakolik to byla pravda, ale jedna z těch obrovských změn bylo to, že mě začali přitahovat úplně jiní kluci. Jeden z nich byl právě můj dlouholetý kamarád, který se po vysazaní prášků velmi rychle dostal z kolonky “jen kamarád” do kolonky “ty vole, ten je sexy, proč s ním nechodím?”. Začali jsme spolu chodit, byli jsme spolu dohromady dva roky a protože kondomy úplně nemusel, brzo jsme se začali spoléhat na přerušovanou soulož.

Pak jsem poznala Pracovitého a můj život se převrátil naruby. O rok později už jsme byli manželé. Na začátku našeho vztahu jsme se spoléhali taky na přerušování a nic neočekávaného se nám nestalo. Po svatbě jsme chtěli dítě a o Kecala se poctivě půl roku snažili. Bála jsem se, že jsem neplodná, a dítě nikdy mít nebudu, když se nepodařilo během prvních dvou měsíců snažení. Nakonec se zadařilo a na testu byly dvě čárky. Po narození Kecala mě tím pádem vůbec nenapadlo, že bych se měla nějak extra chránit, prostě jsme zase jen přerušovali. Kojila jsem osm měsíců a po tu dobu vůbec neměla menstruaci. Když jsem Kecala v osmi měsících odstavila, trvalo ještě měsíc, než přišla první menstruace. Ta proběhla a další se zpozdila. Myslela jsem si, že je to jen nepravidelnost, která se časem srovná. Jenže pak jsem byla děsně unavená, tak jsem si pro jistotu udělala test. A bylo to tam. Tygr začal růst v mé děloze deset měsíců po porodu Kecala.

Už na konci druhého těhotenství jsme řešili, jak se budeme chránit po druhém porodu. Tušili jsme, že dva kluci rok a půl od sebe budou náročné sousto a netoužili jsme si pořídit další neplánované dítě. Já navíc byla ze dvou těhotenství takhle brzo po sobě dost zničená. Hned po šestinedělí jsem tedy přes svůj odpor běžela na gyndu pro hormonální antikoncepci. Začala jsem brát prášky a vydržela jsem to dva měsíce. Během té doby jsem na sobě pocítila některé změny, které mi nevyhovovaly. Například mi přišlo, že hormony dost zhoršují moje PMS a celkově výkyvy v psychice během celého cyklu, měla jsem pocit, že moje tělo funguje najednou jinak, i ta menstruace s práškama byla prostě divná a jiná než jsem znala, co ale bylo podle mě nejhorší, bylo to, že mě úplně přešla chuť na sex. Jako úplně. A já nejsem člověk, kterej nemá chuť na sex, třeba po prvním porodu jsem měla chuť na sex hned po příchodu domů z porodnice. Sice jsme to nezrealizovali, protože šestinedělí a krvácení, ale poctivých šest neděl jsme teda nevydrželi ani náhodou, vlastně ani měsíc. No a protože to by sice byla super antikoncepce, že bych sex vůbec nechtěla, ale našemu manželství by to asi úplně neprospělo, na prášky jsem se nakonec vykašlala. Po jejich vysazení jsem měla pocit, že se moje tělo zase chová tak, jak ho znám a jak je mi příjemné. Řekli jsme si, že dokud budu kojit a nebudu mít cyklus, budeme opět přerušovat a pak najdeme jinou antikoncepci, která nám bude vyhovovat.

Než jsem Tygra odstavila, zvažovali jsme, co dál. U gynekologa jsem konzultovala jiné možnosti, ale vše co mi nabízel, bylo hormonální. Injekce nebo náplasti by sice měly mít lepší snášenlivost než prášky, ale když jsem s doktorem konzultovala můj hlavní problém, že mě po minulém braní hormonů úplně přešla chuť na sex, prohlásil, že to bude s velkou pravděpodobností dost stejné, když zkusím nějakou jinou hormonální antikoncepci. A doporučil mi kondomy.

Kondomy nám ale nevyhovovaly. Vyzkoušeli jsme několik značek, různé druhy a velikosti, ale pořád to bylo prostě divný a nepříjemný pro nás oba. Kvůli tomu, jak nepříjemné to pro nás bylo, jsme začali dělat to, že si je Pracovitej natahoval až ke konci styku. Což hezky komentují v příbalovém letáku Primerosek, kde píšou: “Neplánovaní rodiče varují. Vždycky používejte kondom od počátku styku jednak kvůli ochraně před nemocemi a jednak kvůli úniku semene před vyvrcholením.” Protože jsem opravdu nechtěla potřetí otěhotnět, brzo jsem to zatrhla a používali jsme kondomy zase správně, sex stál ale za prd. Navíc já v minulém vztahu zažila přetržení kondomu, takže jsem kondomům ani nijak extra nevěřila a byla každý měsíc stejně nervózní, že jsem zase v tom.

Hledala jsem další možnosti. Na Facebook jsem dala dotaz na to, kdo z mých kamarádek má nehormonální tělísko, a poprosila je, aby mi napsaly zkušenosti. V poště se mi sešlo celkem dost odpovědí. Půlka z nich velmi spokojených, typicky “tělísko mám několik let a super”, půlka z nich spíš děsivých “měla jsem tělísko, teď máme Tomáška” případně “měla jsem tělísko, ale měla jsem tak strašně silnou a bolestivou menstruaci, že jsem si ho musela nechat vyndat” nebo sice ne úplně přímé zkušenosti, ale taky ne zrovna potěšující “kamarádka ho měla a má přes něj dítě”. Tělísko jsem tím pádem zavrhla.

Tou dobou jsem se začala zajímat i o symptotermální metodu a po nastudování nějakého základního know how jsem ráno měřila teplotu, zkoumala několikrát během dne stav hlenu a polohu čípku. STM je metoda, pomocí které se dají vysledovat plodné a neplodné dny cyklu, ale je to celkem věda. Celkem dost mi k tomu pomohla aplikace OvuView na mobilu, kam jen zadáváte data právě o teplotě, čípku a hlenu (teda potom, co pochopíte, co přesně znamenají pojmy jako “čípek nízko” nebo “vodnatý hlen”) a ona na základě toho vyhodnocuje (podle asi dvaceti různých metod), jak to je s vaší plodností v ten den.

Ne že bych se na tuhle metodu chtěla spoléhat (a x dnů v měsíci nemohla mít sex, protože jsem zrovna plodná), ale zajímala mě v kombinaci právě s kondomama. Můj plán byl, že bych po nějaké době, kdy budu už svému tělu rozumět a budu vědět, kdy opravdu jsem a nejsem plodná (doporučuje se půl roku své tělo sledovat, než člověk vůbec vyvodí nějaké výsledky), mohla třeba aspoň na pár dní v měsíci kondomy odložit a spolehnout se tou dobou na přerušování.

A pak jsem objevila pesar! Byla jsem totálně nadšená z možnosti, že bychom mohli kondomy úplně odhodit!

Pesar je takový klobouček s krempou z lékařského silikonu, který se používá opakovaně, podobně jako menstruační kalíšek. Jenže vybrat správný pesar a používat ho tak, aby byl spolehlivý, není jen tak. Na facebooku jsem se proto přidala do skupiny, která se právě pesarům věnuje. Četla jsem zkušenosti a začala pomalu vybírat. První bylo potřeba zjistit správnou velikost. Nechala jsem si proto změřit čípek u gynekologa a protože výsledek byl na hraně, konzultovala jsem výběr s gynekoložkou, která se na pesary specializuje a spolupracuje právě s e-shopem prodávajícím pesary. Přes e-maily jsme doladili, jaký by byl ideální a já ho objednala. K tomu ještě spermicidní gel. Spermicidní gel se nanáší do krempy pesaru, aby se spolehlivost pesaru ještě zvýšila. Kdyby přece jen kolem pesaru nějaké spermie pronikly, gel je zabije. V téhle kombinaci se při správném používání pohybuje spolehlivost kolem 98 %.

Nasazování pesaru ale není žádná sranda. První pokusy byly fakt náročné. Výhodou je, že není potřeba si ho nasadit těsně před stykem jako kondom, může být uvnitř i několik hodin nachystaný, když by bylo potřeba. Zkoušela jsem to tím pádem v klidu několik dnů po sobě, abych se to naučila. Po měsíci už jsem si dost věřila, protože pesar držel jako přibitý, podtlak se vytvořil a vše vypadalo ideálně. Kombinovali jsme tou dobou STM, pesar s gelem a přerušování. Když podle aplikace bylo plodné období, měla jsem pesar, gel a přerušovali jsme. Pokud aplikace zahlásila neplodné období, spolehli jsme se jen na pesar s gelem.

Jenže neustále sledování čípku, hlenu a teploty, mě začalo už štvát. Dělala jsem to několik měsíců a pesar se zdál dost funkční. Takže jsem pomalu začala kašlat na vyplňování hodnot do aplikace a spoléhala se na pesar a spermicidní gel, sem tam jsme přerušovali, když bylo v cyklu období, kdy to bylo nejrizikovější. Po dalším měsíci jsme přestali i přerušovat a já všem kolem říkala, jak je pesar nejlepší antikoncepce a jak moc jsem spokojená.

Další měsíc jsme byli všichni nemocní, předávali jsme si nějakou virózu několikrát dokola a za ten měsíc jsme se zmohli s Pracovitým na jeden (a to ještě celkem mizerný) sex. Co jsme ale trefili přesně, aniž bych to tehdy věděla, byla ovulace ten den. A tak i když byl pesar opravdu dobře nasazený (kontrolovala jsem ho několikrát!), velikost správná a gel přidaný, spolehlivost by tím pádem měla být 98 %, menstruace se zpozdila a o chvilku později už test ukazoval dvě čárky. Brambůrka byla na cestě.

Moje zoufalství nad tím, že nejsme schopní najít pro nás funkční antikoncepci, která by nám neničila sexuální život, bylo ještě prohloubeno.

Po porodu Brambůrky jsem se proto rozhodla pro velký krok a nechala si dát nehormonální tělísko s měděným drátkem. Mám ho už skoro rok. Jenže mu úplně nevěřím (divíte se, po těch zprávách mých kamarádek?) a protože čtvrté dítě opravdu nechci, ještě k tomu přerušujeme. I tak jsem každý měsíc nervózní, jak to dopadne a jestli menstruace přijde. Mimo to mi tělísko způsobilo taky hodně silnou, dlouho a bolestivou menstruaci (menstruuju osm dní, z toho dva dny fakt extrémně silně, zhruba tři dny hodně silně a zbytek mírně, bolesti mám místo jednoho dne tři dny) a celkově z toho, že v sobě něco takového mám, nejsem nadšená.

Proto jsme brzy začali zvažovat nějaké razantnější řešení a tím je vasektomie. Jenže se po první konzultaci u lékaře ukázalo, že na takový krok nejsme zatím připraveni. A tak jsme rozhodnutí odsunuli nejdřív na dobu, kdy mé tělísko bude potřeba vyměnit za nové. Za zhruba čtyři roky budeme tedy debatu o antikoncepci otevírat znovu. A já se do té doby snažím smířit s negativy, které mi tělísko přineslo, protože všechna antikoncepce má prostě svá pro a proti.

Fotka je samozřejmě archivní! Přišlo mi, že lepší fotka k téhle marnosti jménem antikoncepce než těhotenská není.

Co vy a antikoncepce? Hledáte? Neřešíte? Máte spolehlivou metodu?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *