• Jak se máme na konci září

    Pomalu se blíží konec září a ja se začínám zase nadechovat. Netušila jsem, jak moc mě změna režimu, kdy se z Kecala stal školák, semele. Ale stalo se, bylo toho moc najednou. Na mě, na něj, na celou rodinu. A tak jsem neměla ani čas napsat článek. Píšu ho dnes a rovnou v něm shrnu, co všechno je u nás nového. Kecal Za pár dnů sedm let Kecal nastoupil do školy a celé září bylo hodně náročné. Jsem velmi vděčná, že jsem posouvala svoje státnice a tím pádem i návrat do pracovního procesu, který jsem původně plánovala taky v září. Protože si neumím představit, jak bychom to všechno zvládli. Přestože…

  • Co nového v naší rodině

    Dnes je den dětí! A já se při té příležitosti vracím ke článkům, které jsem dříve psala s větší pravidelností. Článkům o tom, co je u nás doma nového, co se děje a jak se vlastně máme. Naposledy jsem psala v únoru a od té doby se toho stalo hodně. A dnes začnu dětma. Kecal Šest let a osm měsíců. Má za sebou jaro plné seznamováním se školou. Byli jsme na Dni otevřených dveří, dvakrát na seznamování se spolužáky, pracovali jsme společně s dalšími rodiči na školní zahradě, absolvovali jsme zápis. Takže Kecal je už ve škole jako doma. A hodně se na září těší. Protože jsem plánovací maniak a nerada řeším věci…

  • Předvánoční pozitiva

    „Uf,“ zavírám počítač a jdu s úlevou za Pracovitým, který vedle ukládá děti. Opusinkuju je a jdeme společně do kuchyně. Mám za sebou svou první online zkoušku. Dělat zkoušku 20.prosince mi první přišlo jako naprostý nesmysl. Jenže pak jsem viděla, jak se mi plní lednový kalendář deadliny různých prací, ostatními zkouškami a hned mi bylo jasné, že to musím aspoň zkusit. I kdybych to nedala, za pokus to stojí a tahle zkouška prý nepatří mezi ty složité. Bylo to naštěstí přesně tak, jak učitelka předesílala, nebyla to složitá zkouška a i když ještě nemám výsledek, protože byla písemná a půlka otázek byly otázky otevřené, takže to počítač nevyhodnotil automaticky, věřím,…

  • Přes mraky prosvítá slunce

    “Dámy a pánové, příští stanice Svitavy,” ozve se mi nad hlavou zrovna ve chvíli, kdy otevírám svůj blog. Jedu už zase do Brna. Za oknem prší a ve vlaku je ticho. Čeká mě odpoledne a večer ve škole a rozhodla jsem se čas ve vlaku využít k napsání článku o tom, jak se máme a co je u nás nového. Máma Dneska začnu mnou. Ač nerada, musím si přiznat, že tenhle podzim je opravdu náročný. Hlídačka, kterou jsme si v září našli, u nás od té doby hlídala asi tak dva nebo tři týdny. To, že má čtyři děti a je tím pádem zkušená, se ukázalo jako negativum v tom,…

  • Podzimní zpravodajství

    Už dlouho předlouho odkládám tenhle článek. Článek o tom, jak se máme a co je nového. Celé září a i říjen máme totiž tak plné různých akcí, aktivit, výletů a návštěv, že najít čas na delší článěk je pro mě hrozně náročné. Ale dneska, dneska to snad konečně napíšu! Brambůrka Dva roky a dva měsíce B má teď celkem náročné období. Já jsem dost často pryč a do toho si zvyká na novou paní na hlídání. Když už to s hlídačkou vypadá dobře, odjedu pak na čtyřdenní larp, což Brambůrku rozhodí natolik, že po mém návratu opět nechce, aby s ní byl kdokoli jiný než já. No ale nedá se…

  • Loučení s prázdninami

    Sedím v dětském pokoji na zemi, orazítkuju tričko a počítám do pěti. Pak ho složím, vezmu další, orazítkuju ho a zas pět sekund čekám. Jasně, mohla bych tuhle práci dělat víc efektivně, ale vlastně mi dneska dělá dobře, nikam nespěchat. Jsem totiž hodně unavená a tohle je poslední věc, kterou potřebuju před novým školním rokem udělat. Tento rok stíhám. Je to tak přátelé, září je za rohem, což už asi došlo všem, především pak rodičům školkových a školních dětí. Já teda měla pocit, že většinu těch rodičů jsem už potkala před týdnem v obchodě s obuví, kam jsme se vypravili všem dětem nakoupit podzimní sadu bot ve složení gumáky +…

  • Jak jsme si dovolenkovali v Chorvatsku II.

    Když dnes ráno zazvonil v sedm hodin budík, byla jsem jak praštěná palicí. Ach ta rána po dovolené. Budík jsme večer předtím nastavili kvůli Pracovitému, jenže on už v ložnici samozřejmě nebyl. Brambůrka si na dovolené zase navykla na spaní s rodiči a tak se v noci probudila, plakala, já ji utěšila, seděla vedle její postýlky a když jsem se od ní snažila potřetí vyplížit a ona opět zvedla hlavu a řekla: “maminto, hačí, neutíkej od mě,” šla jsem probudit Pracovitého, aby si s ní šel lehnout vedle. Protože já už měla chuť na ni začít křičet, že maminta teda rozhodně nechce dělat celou noc hačí a chce spát. Brambůrka…

  • Vůně prázdnin

    Je to neodvratně tady. Prázdniny! Cítíte to už? Kluci za sebou mají poslední den v lesní školce, včera když jsem jela ráno do stacionáře, viděla jsem asi milion vystrojených dětí s kytkou. Já už mám v hlavě seznam věcí, co potřebuju začít zařizovat před dovolenou (občanky pro děti!!!) a těším se na všechny akce, kterými bude naše léto nabité. A tak přišel i čas shrnout, jaké novinky nastaly u nás během června. Brambůrka U ní nastalo asi nejvíc změn. Bohužel se jí velmi zhoršil ekzém, takže jsme zkusili kromě mléka vysadit taky lepek. Nastalo mírné zlepšení, ale jen na pár dní, pak se ekzém zase skokově zhoršil navzdory tomu, že…

  • Příběh jednoho odpoledne plného svobodné hry

    “Mami, já mám nápad! My ten domeček natřeme barvou!” zvolal Kecal, zatímco já jedla nektarinku a sledovala, jak zatlouká hřebíky do velkého prkna, aby na dětském domečku vytvořil další pevnou stěnu. “To je super nápad!” vykřikla jsem a vůbec jsem to nemyslela ironicky. Přišlo mi to jako skvělá věc, kterou vymyslel. Hned jsem běžela pro barvy a štětce, aby mohl svůj záměr uskutečnit. Někdy v zimě jsem si řekla, že přestanu číst všemožné knihy o výchově. Že už mám načteno dost a je čas věnovat se beletrii a knížkám s duchovní tematikou. Vydrželo mi to několik týdnů. A pak dorazila v březnu na návštěvu kamarádka a přivezla mi knihu. “Koukni…

  • Pravidelné zpravodajství od nás

    Kdo mě čtete už nějakou dobu, možná víte, že jednou měsíčně píšu článek o tom, co je u nás doma nového. Obvykle ho zveřejňuju ke konci měsíce, tentokrát mám týden zpoždění. Minulý měsíc byl totiž jeden z nejnáročnějších měsíců mého dosavadního života. Moji hlavu a můj celý život ovládla deprese. Vidět je to i na mém blogu. Posledních pět (!!!) článků bylo jen a jen o depresi. Nedivila bych se, kdyby to někoho odradilo od čtení. Ono i “jen” čtení o takovém tématu, může být pro někoho moc těžké. Dnes slibuju lehčí čtení. Můžu si to dovolit, protože poslední tři dny je mi zase trošku líp! Brambůrka Za měsíc dva…