• Vychutnávat po troškách

    Otvírám dveře a nevidím vůbec nic. Zdá se mi, že je v pokoji absolutní tma. Jdu podle zvuku, slyším ji plakat. “Ššš, maminka už je tady, neboj.” lehám si potmě na postel k ní. Vytahuju prso a najednou je ticho. Ležím a jak se ve tmě rozkoukávám, začínám najednou vidět obrysy nábytku a věcí. Není tady ani náhodou absolutní tma, ale vždycky, když vejdu dovnitř, mi to tak přijde. Rozhlížím se a přemýšlím. Pokolikáté tu dneska jsem? Počtvrté? V cizím prostředí a s větším hlukem se budí hrozně často. Nejjednodušší by bylo si lehnout k ní, ale já bych tak moc chtěla být společenská, pokecat si s kamarádkou, zahrát si…

  • S dětma mimo komfortní zónu

    Vyrazili jsme na hory a protože válet se kolem chaty na bobech člověka moc dlouho nebaví, hecli jsme se včera a zvládli se všema třema dětma celodenní výlet. S dětma je to na horách jiný. Bez nich by byl takový výlet těžká pohoda. Pět a půl kilometru tam, i když celkem do kopce, ve sněhu a mrazu, ale pořád jen pět a půl kilometru, oběd a pět a půl kilometru zpátky. Jenže když s sebou táhnete tři malý děti (ve skutečnosti jich bylo dohromady šest na pět dospěláků), je i takový výlet na celý den a hlavně je to vždycky dobrodružství. Pamatuju si, jak jsme byli poprvé s Kecalem na…

  • Vycestovat depku

    Řekla jsem si, že na depku se musí mazaně. Ideál je se sbalit a jít jí takzvaně vycestovat. Naplánovala jsem proto cestu za kamarádkama na Moravu. A pak to začalo. Den před výletem čtyřměsíční poradna. A první očkování. Nevadí, kluci na hexu nikdy nereagovali, to bude ok.Noc před výletem Brambůrka ve dvě ráno začne horečkovat. Až do pěti nespíme. Ráno jsem jak po propařené noci. B ale je už bez teploty a má dobrou náladu. Rozhodnu se jet. Jedem jen na otocku a fakt potřebuju vypadnout.Už ve vlaku tam je Brambůrka mimořádné protivná. Po příjezdu ke kamarádce zjistím, že má zase horečku.Celou návštěvu je špatná, naštěstí nám kamarádka nechává k…

  • O našem výletu do Skotska a naději, že to zas jednou přijde

    Tak přece jen budu dnes psát i o naději! Facebook mi připomněl, co jsme dělali dva roky zpátky. To byste nevěřili. Kecalovi byly čerstvé dva roky, Tygr měl půl roku. My se konečně jakž takž znormalizovali a zvykli si na to, že máme dva divoké kluky rok a půl po sobě. A oslavili jsme to koupením letenek! 😁 Před dvěma lety jsme se rozhodli přijmout pozvání našich kamarádů, co měli tehdy dva divoké kluky rok a půl po sobě (a dneska mají do třetice holčičku ) a žijí v Edinburgu. Byly levné letenky, tak jsme řekli, že teda přijedeme na pár dní. V listopadu. Do Skotska. S dvouletým a půlročním…

  • Tři měsíce s třemi dětmi

    Brambůrka měla tento týden tři měsíce. Oddechla jsem si. Snad nám teď nastane doba klidu, aspoň než přijdou zuby… Jak žijeme? No, poslední dobou mi přijde, že se snažíme hlavně přežít. Stačí totiž málo, aby se naše nově nastolená a ještě hodně křehká rovnováha rozpadla jako nic. Třeba když se v noci nevyspím nebo když Pracovitej onemocní. Přesto je pár věcí, ze kterých mám radost. Tygr začíná mluvit! V posledních dvou týdnech začal používat poměrně hodně nových slov. Musím si užívat, že z toho mám radost, než bude mlít neustále jako Kecal a půjde mi z toho hlava kolem😄. Brambůrka má sice od zánětu středního ucha pořád rozházený denní režim…

  • Máte sny? A mohla bych je vidět?

    Já jich mám! Některé jsou cestovatelské, některé souvisí se vzděláváním, všechny s tím, co mě baví a naplňuje. A v časech, kdy jen kojím, přebaluju a moc nespím mi pomáhají přežít. Abyste si nemysleli. Já si dost snů už splnila. Tak třeba jsem dlouho snila o tom, že budu mít tři děti (a velmi jsem snila o dceři), skvělého manžela, že se naučím péct chleba, že začnu zase studovat, že budu psát blog, že se naučím vařit, že se nechám potetovat a že budu spoluautorkou nějakého super larpu. Ale stejně sním dál, protože bez snů bych se nikam dál nepohnula a to by byla škoda. O čem teda sním? Tak…