• Jak jsme odstavili Brambůrku

    Protože to začíná vypadat, že se situace u nás pomalu uklidňuje, a protože moje prsa už vypadají zcela srovnaná s faktem, že kojit se z nich nikdo už nebude, přišel čas na slibovaný článek o odstavu. Vždycky jsem chtěla zvládnout kojit rok a tentokrát to vyšlo! Mínus pár dní teda, ale to už je jen malinký detail. Kecala jsem kojila osm měsíců, Tygra taky (víc o tom, proč jsem kluky odstavila si můžete přečíst ve starším článku tady), takže s Brambůrkou je to můj rekord. Brambůrčina strava První bych ráda napsala něco o tom, jak na tom byla a je Brambůrka s jídlem. Díky tomu, že narozdíl od kluků neodmítala…

  • Červen v plném proudu

    Je tady nějak ticho, co? Ano, je. Narozdíl od našeho domu, kde to žije. Zahájili jsme totiž už v červnu prázdninový režim plný návštěv a výletů a i proto na blog nezbývá čas. Kromě toho teď mám plnou hlavu jedné věci, která hýbe s naší širší rodinou, takže ani nálada na psaní moc nebyla. Každopádně mám nějaké novinky 🙂 Brambůrka Blíží se její první narozeniny a já se pomalu ale jistě přibližuju k metě, kterou jsem si stanovila v jejím kojení. A vypadá to, že jsem sice chvilku tvrdila, že odstavím až na podzim, v roce a čtvrt, ale realita bude pravděpodobně jinde. Konečně po několika měsících trápení jí vylezl…

  • Kde mám hranice?

    Stojím a křičím. Hodně kříčím, až mi na chvilku hlas vypoví službu a já se rozkašlu. Dívám se na ty tři děti, co na mě hledí. Hned vteřinu po tom křiku se začnu stydět. Zase jsem to dopustila. Nechala jsem to zajít daleko a to, že to skončilo mým frustrovaným křikem, je jen a jen moje chyba. Ráda bych napsala něco o tom, jak to mám s hranicema. Ale pozor, nemyslím hranice pro děti. Dneska to bude o těch mých hranicích. Když se mi narodil Kecal, velmi brzo jsem zjistila, že mít dítě, obzvlášť takové, co hodně brečí a málo spí, je intenzivní zážitek. Měla jsem pocit, že moje osobnost…

  • Haranténa

    Tak co? Jak zvládáte haranténu? (To není překlep, ale moje nové oblíbené slovo! Haranténa = karanténa s dětma, kdyby vám to náhodou nedošlo😁) U nás je střídavě oblačno. Brambůrka, která už bude mít za pár dnů devět měsíců, má zase nějaké horší období. Zuby? Asi. Nebo taky cokoli dalšího. Už jsem unavená z hledání příčin a stejně mi to v ničem nepomáhá, takže to neřeším. Řekněme, že to jsou třeba ty zuby. Včera hystericky řvala 95 % času mimo nosítko nebo spaní. Takže jsem většinu dne nosila, abych se z toho nezbláznila. Dnes v noci navíc blbě spala. Jinak její vývoj jde zuřivě dopředu. Sedí, klečí, péruje na čtyřech, plazí…

  • Osmiměsíční Brambůrka

    Brambůrka měla o víkendu osm měsíců. Jaké jsou u ní pokroky a co ji baví? Už je to skoro tři týdny, co se Brambůrka začala plazit. Nabírá pořádné tempo a už umí překonávat větší vzdálenosti. Když ji zrovna nic netrápí, třeba teď laryngitida, dokáže se samostatným průzkumem domu zabavit celkem dlouho. Sem tam objeví něco ne úplně vhodného k ochutnávání, ale za ty tři týdny jsme všechno nevhodné a nebezpečné odsunuli do vyšších sfér. A učíme se opět zavírat koupelnu se záchodem, aby neolizovala nočník a štětku na záchod 😁. Jo a taky se snažím kvůli ní víc uklízet, protože momentálně je skoro účinější než náš robotický vysavač a sežere…

  • Laryngitida a jiné radosti

    Dnes zprávy od nás. Co nového v našem životě? Jsme opět nemocní, všichni. Kluci mají laryngitidu, B zatím snad jen rýmu, mě skolilo kdovíco. Ale včera jsem zjistila, že když moje tělo vypoví službu a odmítá cokoli jiného než jen ležet, tak prostě leží a spí. A je mu úplně jedno, že Brambůrka brečí, že kluci demolují dům a sami si chystají svačinku a pití, uvede samo sebe do naprostého komatu a probudí se po hodině nejdřív. Ještěže už má Pracovitej po všech zásadních deadlinech🙏! Po obědě nás všechny uložil, odpoledne přišel dřív, takže krizové bylo jen dopoledne a to jsme přežili. Už aby bylo jaro! Brambůrka od nového roku…

  • Vychutnávat po troškách

    Otvírám dveře a nevidím vůbec nic. Zdá se mi, že je v pokoji absolutní tma. Jdu podle zvuku, slyším ji plakat. “Ššš, maminka už je tady, neboj.” lehám si potmě na postel k ní. Vytahuju prso a najednou je ticho. Ležím a jak se ve tmě rozkoukávám, začínám najednou vidět obrysy nábytku a věcí. Není tady ani náhodou absolutní tma, ale vždycky, když vejdu dovnitř, mi to tak přijde. Rozhlížím se a přemýšlím. Pokolikáté tu dneska jsem? Počtvrté? V cizím prostředí a s větším hlukem se budí hrozně často. Nejjednodušší by bylo si lehnout k ní, ale já bych tak moc chtěla být společenská, pokecat si s kamarádkou, zahrát si…

  • Půlroční Brambůrka

    Brambůrka bude mít za dva dny půl roku. A jak už to tak v prvním roce bývá, poslední týdny mi předvádí, že nic není jisté, vše se pořád mění a hlavně, že nemůžu absolutně nic předpokládat na základě svých zkušeností s jejími bratry (už si to Mámo zapamatuj, každé dítě je prostě jiné!!!). Malé shrnutí, toho, co se v Brambůrčině životě v půl roce děje: Brambůrka jí kaše a kašovitou stravu! První moje dítě, které už dva týdny krmím před spaním kaší a ona ji neplive, naopak ji fakt miluje😳. A i zeleninu k obědu má moc ráda kašovitou. Plánované BLW se tudíž zatím moc nekoná. Sem tam dostane do…

  • A je dobojováno!

    Mám za sebou celou léčbu atopického ekzému u Brambůrky s paní Zíkovou. Výsledky jsou naprosto úžasné a já mám velkou radost. Brambůrka je úplně bez ekzému a já zase můžu jíst skoro všechno. Jak to celé probíhalo? První fázi byla eliminační dieta. To je samozřejmě nejkrušněší období, ale trvá jen týden, pak se začínají testovat alergeny. Kromě toho, že se ten týden vynechají všechny potenciální alergeny (mlíko + hověží maso, vajíčka + kuřecí maso, sója, ryby, semínka, ořechy, kořenová zeleniny…), vynechávají se i dráždivé potraviny (ostré koření, kakao, citrusy, větší množství kávy a alkoholu…) a omezuje se pšenice (protože lepek jako takový málokdy přes mateřské mléko dělá problémy, obvykle spíš…

  • Intimita a kojení

    Před týdnem jsem byla s Brambůrkou na poslední hodině cvičení pro miminka. Poprvé jsme se tam s ostatníma mamkama víc rozkecaly a dostaly jsme se k poměrně zajímavým tématům, například k problémům spojeným s kojením. Jedna z nich, která před nějakou dobou kojení u svého pětiměsíčního syna po dlouhém boji vzdala, přiznala: “Mně to zas tak nevadí, že už nekojím. Já měla od začátku problém s tím, že mi na prsa šahá někdo jiný než manžel, vlastně mi to celkově nebylo příjemné.” Měla jsem pocit, že na ní ostatní mamky koukají dost nechápavě, já jsem ji ale chápala hrozně moc. Téma, o kterém chci dnes psát, je opět kojení. Tentokrát…