• Loučení s prázdninami

    Sedím v dětském pokoji na zemi, orazítkuju tričko a počítám do pěti. Pak ho složím, vezmu další, orazítkuju ho a zas pět sekund čekám. Jasně, mohla bych tuhle práci dělat víc efektivně, ale vlastně mi dneska dělá dobře, nikam nespěchat. Jsem totiž hodně unavená a tohle je poslední věc, kterou potřebuju před novým školním rokem udělat. Tento rok stíhám. Je to tak přátelé, září je za rohem, což už asi došlo všem, především pak rodičům školkových a školních dětí. Já teda měla pocit, že většinu těch rodičů jsem už potkala před týdnem v obchodě s obuví, kam jsme se vypravili všem dětem nakoupit podzimní sadu bot ve složení gumáky +…

  • Vůně prázdnin

    Je to neodvratně tady. Prázdniny! Cítíte to už? Kluci za sebou mají poslední den v lesní školce, včera když jsem jela ráno do stacionáře, viděla jsem asi milion vystrojených dětí s kytkou. Já už mám v hlavě seznam věcí, co potřebuju začít zařizovat před dovolenou (občanky pro děti!!!) a těším se na všechny akce, kterými bude naše léto nabité. A tak přišel i čas shrnout, jaké novinky nastaly u nás během června. Brambůrka U ní nastalo asi nejvíc změn. Bohužel se jí velmi zhoršil ekzém, takže jsme zkusili kromě mléka vysadit taky lepek. Nastalo mírné zlepšení, ale jen na pár dní, pak se ekzém zase skokově zhoršil navzdory tomu, že…

  • Tříletej Tygr

    A jak je na tom s dovednostma náš prostřední? Co má rád a co ho naopak štve? TYGRZa měsíc mu budou tři roky. Když jsem ve dvou letech Kecala šílela z toho, že ještě nemluví, netušila jsem, jaká zkouška trpělivosti a důvěry v mé dítě bude Tygr. Rozmluvil se až ve dvou a půl letech. A urychlit se to nepodařilo vůbec ničím, museli jsme prostě počkat, až bude jeho čas. Poslední půlrok se snaží mluvení pilovat a jde mu čím dál líp. Začíná konečně používat i souhlásky a pracujeme na výslovnosti. Co ho ale štve nejvíc ze všeho, je to, když mu člověk nerozumí. Naštve se, odmítá slovo zopakovat a…

  • Jaký je ten náš Tygr

    Miluju všechny svoje děti a líbí se mi, jak jsou čím dál víc rozdílný. Tak třeba Tygr. To je prostě taková střela. Dneska jsem ho vyzvedávala ve školce a paní učitelka mi ho s obavou předávala. Celou tvář měl sedřenou, spadl z houpačky. “Ale, to jsem nezažila, chvilku plakal a pak hned dobrý, smál se a pokračoval v hraní.” říkala k tomu. Mě to vůbec nepřekvapilo. Je zvyklej. Padá asi tak desetkrát denně. Pořád má někde nějakou krev, jizvu, odřeninu. Celej je věčně od bláta a když mu do bláta spadne kus jídla, stihne ho zvednout a sníst než se nadechnu k výkřiku “To už nejez!”. Pokaždé, když pije, tak…

  • Co už vím o odplenkování

    Odplenkování! Jéééj. Já nevím, jak to máte vy, ale já odplenkování považuju za největší dosavadní rodičovskou výzvu. Kam se hrabou koliky, zuby, nástup do školky a další chuťovky! Uznávám, zatím jsem nezažila legendami opěvovanou první třídu ani pubertu. Co mi o odplenkování nikdo neřekl, než jsme s ním začali? Řekněme si na rovinu, že to není rychlý. A je úplně jedno, jakou metodu zvolíte. I když pojedete poctivého indiána a budete mít třeba po dvou týdnech pocit, že dítě je odplenkováno, stejně si minimálně další půl rok nebo rok nemůžete být jistí vůbec ničím. Nevěřte reklamním sloganům a nevěřte matkám, co říkají, že jejich dítě od roku chodí na nočník,…