• Jak se nám narodila Brambůrka

    Někteří z vás se už ptali na to, kdy napíšu o třetím porodu. Plánovala jsem si nechat alespoň šestinedělí na usazení pocitů a srovnání se s tím, jak porod probíhal, než to budu nějak hodnotit. Nakonec mi dnes přišlo, že nazrál čas. Že už o tom chci napsat. A protože dneska Brambůrka má hodně dobrý den a teď večer krásně spí, píšu. A je to extra dlouhý a upřímný… Plynule navážu tam, kde jsem minule skončila. Jestli jste nečetli o mém zážitku s falešným poplachem a noci v porodnici, kdy jsem musela bojovat proti vyvolávání porodu, najděte si fotku s pizzou, tam to všechno je . Po sobotním odpoledním dospávání…

  • O tom, jak jsem málem rodila

    Tahle pizza byla hodně zasloužená. A tenhle příběh bude o tom, jak jsem zas jednou bojovala s tím nebýt hodná holčička, co slepě poslouchá autority. V pátek vpodvečer ze mě najednou vyletělo větší množství tekutiny a začaly slabé kontrakce. Tak už je to tady, radovala jsem se a začala s přípravou na odjezd do porodnice! Kecal a Tygr odjeli odpoledne na víkend k babičce, takže mám velkou radost z toho, jak to vyšlo. Voda ale dál netekla, což mi přišlo divné. Samozřejmě googlím, protože já to minule s prasknutou vodou zažila jinak. Z internetu se dozvídám, že to může být i takhle, voda prý může prasknout a vytéct jen trochu,…

  • Netrpělivé čekání

    Posledních pár dní do termínu porodu jsou pro mě takovým divným bezčasím. Nevím, jak to prožíváte (nebo jste prožívaly) vy, ale já už potřetí trpím. Hlavně psychicky je to hodně náročné období. Čím víc se blíží to magické zakroužkované datum v kalendáři, které ve skutečnosti vůbec nic znamenat nemusí, tím víc roste nervozita uvnitř mě a v okolí. Každý prudký pohyb Brambůrky, který teď už někdy fest bolí, kdy sebou trhnu a zasyčím, vyvolá reakci u lidí kolem: “Co se děje? Už?” Pamatuju si, jak těžký to bylo s Kecalem. Napoprvé je to ještě o to horší, že nevíte vůbec, co čekat, pravděpodobně se bojíte porodu i toho, co nastane…

  • Co všechno mě Brambůrka naučila (a to se ještě ani nenarodila)

    Minulý rok v září a říjnu jsem se celkem dost trápila. Trápila jsem se svou budoucností, plánovala jsem a plánovala, jak to celé bude, kdy že dodělám školu, kdy půjde Tygr do školky, kdy začít shánět práci, jaké to vlastně bude začínat s prací úplně znovu, v jiném oboru, bez zkušeností. Trávila jsem tím přemýšlením opravdu hodně času. Až jsem si pak na jednom setkání s kamarádkama postěžovala, že bych se potřebovala naučit tolik neplánovat, nechat věci plynout a netrápit se zbytečně dopředu věcma, které neovlivním. Jak to okomentovala jedna kamarádka: “Cink, vaši objednávku jsme přijali. Právě se zpracovává.” Do měsíce jsem valila oči na pozitivní těhotenský test🙈. Tak díky,…

  • Bizarní zážitky z porodnice

    Byla jsem včera konzultovat porodní plán v naší nejbližší porodnici. A bylo to bohužel dost bizarní. Nezbývá než z toho dělat trošku humor, i když včera jsem to spíš oplakala. A pana doktora jsem měla chuť na místě spíš proplesknout, aby si uvědomil, že takhle se s klientkou/pacientkou/lidskou bytostí nejedná. Každopádně jsem udržela úsměv, slušné jednání, prošla s ním celý porodní plán a teď jen doufám, že při porodu narazím na někoho jiného. Ono to totiž ani nemá cenu se při konzultaci s doktorem nějak extra dohadovat. Kdoví, kdo tam pak u porodu bude. Abych nebyla tak negativní, některé věci mě příjemně překvapily a jsem ráda, že za ně nebudu…

  • Proč používám látkové pleny?

    Začala jsem hnízdit. Konečně. Včera jsem se vrhla na přípravu věcí pro Brambůrku. Musím říct, že tentokrát se mi do toho fakt moc nechtělo. Pořád je něco akutnějšího. Ale protože už jsem před týdnem mezi silnými poslíčky balila tašku do porodnice, o které jsem tady filozofovala minimálně měsíc zpátky, ale reálně sbalená stále nebyla, donutila jsem se včera konečně i k tomuhle. Takže mám nachystáno! Tři týdny před termínem. Dvě malé poličky oblečků ve velikosti 50 a 56, látkové plíny, dvě zavinovačky a kosmetiku, o které jsem psala. Dokonce jsem si zjednodušila budoucí práci a nahoru do bedny s oblečením pro malou (zásoba zhruba do dvou let) jsem připravila oblečení…

  • Měsíc do termínu

    Jak ti teď je? Jak zvládáš to vedro? A kdy to bude? Nejčastější dotazy na mou osobu v posledních dnech. A je to vlastně hrozně hezký, že se lidi zajímají. Já si ale posledních pár dní připadám tak nějak nepatřičně a mám problém na ně odpovídat. Proč? Přišel poslední měsíc těhotenství a nevím, co se stalo, ale zmizely mi všechny trable. Jako fakt všechny. Nic mě nebolí. Ani třísla, co mě trápily od sedmého měsíce, ani spodní strana zad. Nenatékají mi nohy (sestřička u doktora to komentovala slovy: “To jste tenhle týden jediná těhotná, co nemá nateklé nohy, asi jen ležíte doma s nohama nahoře, co?” Haha, to přesně s…

  • Vedro, vedro, vedro

    Ty další těhotenství s batolatama jsou sice náročnější, ale obzvlášť v létě je ta možnost být na rodičáku a nepařit se minimálně osm hodin denně v kanclu opravdu k nezaplacení. Taky jste teď pořád naložení v bazénku a denně sníte aspoň půlku melounu? Mimochodem, mám na sobě plavky! Nejsem nahá! Jen přes to břicho nejdou vidět

  • Když se loučí předškoláci

    Přežila jsem. Když Pracovitej má moc práce a ve školce je rozloučení s předškolákama aka společenská událost, kde se dají potkat ostatní rodiče a hlavně nová paní ředitelka, nezbyde než se pohecovat a jít. Zvědavost byla veliká. A jaké to bylo? Hned na úvod řeknu, že novou paní ředitelku jsme viděli mezi dveřmi odcházet, když jsme přišli pozdě. Dál to pokračovalo v podobném duchu. Tak zaprvé, Tygr neumí být během divadla ticho. Obzvlášť, když je představení směřované na předškoláky a všude kolem jsou školkový neznámý hračky. Takže během půlhodinového představení a pasování předškoláků na školáky, zvládl vyrabovat všechny hračky, na které dosáhl. A hlasitě všechny komentoval, přestože jeho slovní zásoba…

  • Jaké je třetí těhotenství?

    Zbývá mi deset týdnů do termínu porodu. Pojďme si otevřeně říct, jaké to je, čekat třetí dítě, specificky, jaké to je, být těhotná potřetí během čtyř let. Bude to fakt dlouhý, za to se teda předem omlouvám. Tak zaprvé, my to neplánovali. Když jsem kolem sebe viděla lidi, kteří takhle brzo po sobě měli děti, ťukala jsem si na čelo. “Minimálně čtyřletý věkový rozdíl, to je jasný, nejsem blázen!” říkala jsem ještě před nějakou dobou. Jenže člověk prostě všechno nenaplánuje. Antikoncepce není stoprocentní a na nějaké radikální řešení nečekaného těhotenství nemám žaludek. Takže Brambůrka si přišla, jak chtěla, kdy chtěla a nikdo s tím nic moc nenadělal. Na začátku to…